Srdce na milion částí

27. listopadu 2010 v 20:17 | Kiss |  Kiss příliš kecá
Poslední dobou jsem nebyla v depresích. Aspoň né takhle. A ani nevím co na mě tak dolehlo, možná ta zima, ten sníh.. Všechno mi příjde až moc depresivní. Hlavně já se pomalu ale jistě začínám zase nesnášet. Nesnášet sebe je možná to nejhorší. Když nesnášíte kohokoli jiného,můžete od něj odejít,utýct před nim, neposlouchat ho. Ale utýct před sebou? To nejde. Poslouchám písničku od Katy Perry,jedinou která se mě kdy líbila-Firework. Vlastně, Perry nemám ráda,jen tuhle jednu písničku. Trošku mě povzbuzuje i když sebe ráda nemám ani s ní. Víte, on malička jsem trpěla komplexem méněcennosti a projevovalo se to jak se dalo. Ať už šlo o moje špatně spáchaný sebevraždy, o pořezaný ruce a nenávist na sebe samu. Pořád mám pocit že jsem někdo míň než ostatní. I když pár posledních dnů to na mě nijak nedoléhalo,vlastně mi bylo docela fajn. To až teď,touhle večerní depresí. Ono mi k tomu ani moc nepomáhá když na mě naše tělocvikářka řve že bych měla zhubnout, nebo když moje rodiče maj pořád nějaký kecy. A spolužáci? Zbytečný o tom mluvit. Rozhodně to není podpora pro mě. A já vím že nejsem hubená, ale... Proč na tom tolik záleží? Tolikrát jsem zkoušela zhubnout,tolikrát jsem si přála bejt jako jiné holky,ty co má každý rád. Jenže problémém je moje vůle. Dá se o ní říct cokoli,jen né to, že by byla silná. Někdy mi příjde, že jsem si zvykla. Že jsem si zvykla na neustálý narážky spolužáků, na kecy učitelů a pohledy jiných lidí co se jen divěj že se vejdu do dveří. Kéž by existovalo něco po čem ybch byla do rána jako špejle. A tady je druhá věc, trpělivost. To mě taky chybí. Můžu tady do nekončna kecat o to mjak začnu hubnout,stejně to nedám.. Znám se. Navždy budu hnusný tlustý prase. Navždy mě nebude M. chtít..
Smoke
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama