
Čas je zrádce. Čas je otrava. Hodiny tik ťak tik ťak, jsou děsně monotoní. Nenávidím to. Ukazuje ti, jak moc jsi bezvýznamný. Že jsi jen malou částečkou a těch tik ťak před tebou uplynulo už moc a po tobě zase uplyne. Že tu budeš jen chvíli, jen malej nepatrnej zlomek všech časů. Říká ti ať spěcháš a neohlížíš se, ať se ženeš za cílem. Brrrr...!
Kdysi, teda vlastně to datum mám vyrytý v hlavě-22.dubna 2010, jsem na čase začala být závislá. Počítala jsem dny, dokud mi nebude patnáct a moc jsem se těšila. Toho dne mi M. slíbil, že až budu starší, že spolu budem moct být. Že do zimy to je krátká chvíle. Já najivka! Věřila jsem mu to... Ale když po něčem moc toužíte, chcete to mít, milovat, pak je čas vašim nepřátelem. Víte přesně jak dlouho máte čekat, znova a znova si to přepočítáváte na dny, hodiny, minuty, vteřiny... Vzdala jsem to. A ano, asi si pořád říkám že je to jen pár dní do mích narozenin.. Ale nemůžu přece věřit, že pak bude něco jinak. Třeba to bude jinak oddalovat a třeba ne, ale proč se mám teď zabývat budoucností. Proč se mám zabývat tím, co bude, až na hodinách odbude zase určitej počet tik ťak?
Nemám ráda, že čas se tak táhne, když něco chci. Když něco potřebuju k životu jako vzduch a vodu. Čekání je strašné. A on mi slíbil že za čas...
Nechá to na tobě stopy. Nemůžu říct že ne. Možná jsem jednou fakt něco cítila. Nesnažila se zakrýt sklamání něčím jiným, jako to bylo u R. Opravdu ho mám ráda. A vím že bude v mim srdci napořád. Možná ho ani nechci pryč ze srdce. A kamarádi říkaj "čas to zahojí.." Čas? Pch...
Kdysi, teda vlastně to datum mám vyrytý v hlavě-22.dubna 2010, jsem na čase začala být závislá. Počítala jsem dny, dokud mi nebude patnáct a moc jsem se těšila. Toho dne mi M. slíbil, že až budu starší, že spolu budem moct být. Že do zimy to je krátká chvíle. Já najivka! Věřila jsem mu to... Ale když po něčem moc toužíte, chcete to mít, milovat, pak je čas vašim nepřátelem. Víte přesně jak dlouho máte čekat, znova a znova si to přepočítáváte na dny, hodiny, minuty, vteřiny... Vzdala jsem to. A ano, asi si pořád říkám že je to jen pár dní do mích narozenin.. Ale nemůžu přece věřit, že pak bude něco jinak. Třeba to bude jinak oddalovat a třeba ne, ale proč se mám teď zabývat budoucností. Proč se mám zabývat tím, co bude, až na hodinách odbude zase určitej počet tik ťak?
Nemám ráda, že čas se tak táhne, když něco chci. Když něco potřebuju k životu jako vzduch a vodu. Čekání je strašné. A on mi slíbil že za čas...
Nechá to na tobě stopy. Nemůžu říct že ne. Možná jsem jednou fakt něco cítila. Nesnažila se zakrýt sklamání něčím jiným, jako to bylo u R. Opravdu ho mám ráda. A vím že bude v mim srdci napořád. Možná ho ani nechci pryč ze srdce. A kamarádi říkaj "čas to zahojí.." Čas? Pch...
Ahoj Kim ;] Máš skvělej blog ;] Prosím tě ozvy se mi na e-mail potřebuju ti něco říct a tady t to říkat nebudu ;]