
Nevím jak bych začala. Poslední dny se mě chytá dost velká depka. Asi to je tím, že jsem zaplula do starejch kolejí a znova se hlásej moje komplexy méněcennosti. Ale proč? Nemůžu to na nikoho svádět,ale některý lidi mi fakt nepomáhaj. Nejdřív tělocvikářka,to ona odhalila moje slabý místo,achylovu patu a teď se potom vezou další. A já se né a né stát imunní. Víte, nepatřím mezi vychrtlíky, jinak řečeno, jsem nepřekonatelně tlustá a jak řekl jeden známej, jsem sumo kráva. A tak sme s Kim dostali spásnej nápad. Nevím ani jak mě to napadlo, včera sem byla razantně proti tomu,aby si strkala prst či cosi do krku,ale.. Nakonec to není tak špatnej nápad. Hlavně když jsem si teď koupila projímadlo. Doufám ež to teď půjde raz dva. Teda aspoň dostatečně rychle,abych v létě mohla vyjjít ven v plavkách a nemusela se schovávat doma. Chci být normální holka a moc dělat to co normální holky aniž bych se styděla. A přeci já.. Ze mě,takový hory sádla nikdy nebude anorektička nebo bulimička. Tak proč bych to nemohla apsoň zkusit. Už mám v sobě první pilulku. Účinek se dostaví během 6-12 hodin,takže do školy budu moct normálně. Uvidíme. Prej budu vážit míň... Chci bejt hubená! A udělám pro to cokoli!
Přestaň s tím... tohle není nejlepší řešení!