Šelesty 1.část

13. ledna 2011 v 16:45 | Kiss |  Šelesty

Byla mrazivá noc.Měsíc skromě osvětloval mítinu. Zaccoria se nemohla dočkat, čekala na svou novou rodinu. Chtěla začít odznova. Už nechtěla být jen tou starou dámou, kterou nikdo nechtěl. A teď ho znala. Byl dokonalý. Muž jejích
snů i se svým synem měli dorazit co nevidět. A najednou je zahlédla. Věděla že to jsou oni. Byli totiž jedineční. Teď konečně všem ukáže, že není zase tak jiná. Teď má totiž nadpřirozeně krásného muže.

   Alex dnes vstala dosti brzo. Pořádně se oblékla, přece jen teplota v
noci klesla pod nulu a jí se nechtělo nastydnout. Musela by tak dalších pár dní skončit v posteli. Dodělávat si zkoušky ve škole by pro ní bylo ještě horší. Nasedla do autobusu a vyndala si sešit chemie. Chemii ze srdce nesnášela,ale poté co jí známka vycházela na rozmezí dvojky a trojky, její celková známka závisela na dnešním zkoušení. Ale oči jí bloudili po autobuse, nemohla se soustředit na areny ani na alkany, tak to po chvilce vzdala. Sledovala jak jí míjejí stromy. Do školy to bylo už jen pár minut. Přesto tohle městečko, jestli se tomu tak dalo říkat, bylo zasazeno do části lesa. Kolem nich stále rostly stromy a zdálo se, že nehrozí, aby někdo tu "krásnou přírodu" zničil a místo ní vybudoval mega city. Za léta co tam žila si zvykla. Zvykla si i na to, že jí každý zná a ona zná každého. Všichni se k ní chovali jak tetička a strýček a ona, když byla malá je tak i oslovovala. Z jejího přemýšlení jí probudila zvláštní podívaná. Autobus zrovna musel přibrzdit, aby nenarazil do auta paní Ficpatrikové, která přestože na její vysoký věk sedmdesátitří let byla stálně vitální, její auto nikdy nejelo víc, než dvacet kilometrů v hodině. Tedy,protože autobus přibrzdil, Alexin pohled spočinul na zvláštním chlapci. Stál bez trička, jen v riflích v lese. Rozhlížel se až jeho pohled spočinul na tváři Alex. Ta okamžitě ucukla, nebyla zvyklá na pohledy cizích kluků, asi proto, že tady každého znala. Ale on byl pro ní jiný. Možná proto, že byl nahý v zimě venku,nebo proto, že ho ona neznala. A nebo snad pro jeho vysokou postavu, svalnaté tělo a líbivý obličej? Ať tak nebo jinak, Alex se hned zalíbil. Celý den nemohla dostat jeho oči z hlavy. Tmavé, černé oči jí pronásledovaly. Dny míjeli, ona nemohla spát, pořád na něj myslela. Každý den chodila na to místo, kde ho spatřila, ptala se každého koho znala,ale nikdo o něm nic nevěděl. Lidé jí začali považovat za blázna a ona si vynutila myšlenku, že se jí jen zdál pod tlakem ze zkoušek a z nevyspání.

Kiss

Pokračování příště ;)))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama