Šelesty 6.část

1. března 2011 v 18:29 | Kiss |  Šelesty

Když nad tím doma Alex přemýšlela, nenapadalo jí žádné jiné rozumné vysvětlení pro to, že prostě beze slova odešel, než že jí nemiluje. Poprvé v životě se zamilovala. Poprvé cítila zklamání a její srdce se trhalo na kusy. Kdyby mu neslíbila že se nepokusí zabít,asi by neváhala a hned by si něco udělala. Ale to, že mu záleželo na jejím životě bylo jediné co jí drželo při životě. Poslední bod díky kterému měla naději. A té naděje se nechtěla vzdát. Věděla že je upír, věděla že se kdykoli může něco zvrtnout a on jí zabije. Ale i tak si přála to riziko podstoupit. Věřila mu, věřila že on by jí neublížil. Nebyla si jistá,jestli s vraždami nemá Matt něco společného. Párkrát jí napadlo že by otbylo možné. Pak ale myšlenku hned zavrhla. Upíři se takhle neživí uklidňovala se ale viděl snad někdy někdo nějakého upíra při lovu?
"Chlapče,copak s tebou je?"zachmuřil se Goffredo.Sledoval svého syna sedícího na pohovce. Už dva dny tam seděl,odmítal jít na lov a smutně se díval na zeď. Myslel na Alex. Zůstával doma aby jí mohl ochránit. Ale nejradši by utekl.Nevěděl jestli zrovna on jí neublíží.
"Proč jsi mě stvořil?"zasténal Matt a pohlédl na svého otce.
"Víš že jsem ti to vyprávěl už tolikrát.Já tě nestvořil…"odvětil Goffredo.
To byl celý rozhovor otce se synem. Tak dny plynuli a Alex i Matt byli čímdál smutnější. Jeden myslel na druhého.
"Zamiloval jsi se?" pokusil se Goffredo znovu vypátrat co se s Mattem děje.
"Já nevím.. Nikdy jsem nemiloval,tak jak mám poznat co je láska? Navíc..Srdce mi netluče a už nikdy ani nebude…"odpověděl. Přál si být teď otevřenější.Potřeboval to všechno někomu říct. Ale Zaccoria teď nebyla ta pravá na mluvení,přece jen od té nehody jí zajímala jen potrava. A říct všechno Alex nemohl. Věděl jak se lidi mohou snadno pobláznit,zamilovat a tak si jejími skutečnými city nebyl úplně jistý. A navíc by jí to vyděsilo.
"Myslíš na ní v jednom kuse? Do všech detailů si představuješ její obličej. Zdá se ti kouzelná,víc než nadpřirozená? Chceš být s ní,chránit jí…"zasnil se Goffredo.
"Já vím že se ti to zdá jednoduché. Ale.. Ona není upír. Je člověk. Křehký človíček. A pokaždé když jí vidím, musím se hrozně přemáhat. Víš jak krásně by chutnala?Ne!Na to nesmím ani pomyslet!" vzlyknul.
"Tak to je zlé. Ale pamatuj si, i láska mezi tvory odlišných druhů funguje. Podívej se na mě a na Zac. Zac je někdo,koho bych měl nenávidět. Na půl upír, na půl vlkodlak. A přesto s ní žiju a miluju jí nade všechno. Jsem rád že jí mám…Ví to děvče kým jsi? Pokud jo a nevyděsila se,neutekla,pak tě miluje…"usmál se Goffredo.
Matteo se zapřemýšlel. Ta holka byla úplně jiná. Nebála se ho a to ho děsilo. Chtěl aby před ním utíkala. Aby se bála jen na něj pomyslet. Jenže u ní tohle nějak nefungovalo. Usmál se když si vzpoměl jak strašně mu důvěřuje. Jak mu skočila do náruče… Ale myšlenka že v tu chvíli myslel, jak své tesáky zabodne do jejího krku a vsaje všechnu krev najednou ho zase utvrdila v tom,že je zrůda. "Nemůže milovat netvora.." zašeptal už spíše do vzduchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama